5. B
třídní učitelka Mgr. Eva Koldová

Školní rok 2010/2011
leden 2011
Dne 10. 1. 2011 proběhlo na gymnáziu v Jilemnici okrskové kolo v poznávání živočichů. V kategorii 4. a 5. tříd obsadil první místo žák naší třídy Vojta Hajný.
Vojtíku, gratulujme a přejeme další úspěchy!!!!
září 2010
Krkonoše hory naše
Krkonoše hory naše
Ve středu 22. září jsme se v rámci projektu „ Krkonoše hory naše“ vydali na Zlaté návrší.
Ráno jsme se sešli u sokolovny a čekali na autobus. Potom jsme vyjeli na Zlaté návrší, vystoupili z autobusu a naskytnul se nám krásný výhled na hory. Pak jsme pochodovali kolem mohyly Hanče a Vrbaty. Cestou jsme viděli bunkry postavené před 2. světovou válkou.
Ještě jsme prošli kolem Růženčiny zahrádky a pak hurá na Dvoračky. Tam jsme si sedli a vybalili svačinu a jedli. Potom jsme sestupovali Kotelními jámami. Cestou jsme si s kamarádem povídali. U jednoho potůčku jsme se osvěžili a šli dál. Za chvíli jsme došli k silnici a autobus už byl vidět. Nastoupili jsme do autobusu a jeli do Jilemnice.
Výlet se mi líbil a doporučuji ho každému.
Danek Halíř
Výlet do Krkonoš
Ve středu 22. září jsme se my, žáci 5. tříd, vydali na výlet do Krkonoš.
Autobusem jsme vyjeli až na Zlaté návrší. Tam jsme si prohlídli mohylu Hanče a Vrbaty, rozhlédli jsme se po krajině a pokračovali kolem Růženčiny zahrádky až na Dvoračky. Zde jsme posvačili a odpočinuli si. Potom se pokračovalo do Kotelních jam, kde byly pěkné skály a potůčky. Cesta pokračovala lesem na Dolní Mísečky, kde na nás čekal autobus.
Počasí bylo krásné, a proto se výlet vydařil.
Anička Zemánková
Ještě pár
fotek.
_______________________________________________
Školní rok 2009/2010
Listopad 09
Setkání s psycholožkou
Září 09
Krkonoše - hory naše
Slohová práce Honzíka Plesníka
Krkonoše „peklo“ naše
Kapitola I.
„Plánování“
Již několikrát jsme odložili výlet na téma „ Krkonoše hory naše“ kvůli špatnému počasí. Konečně jsme se dočkali! Náš den nastal v pátek 9. října 2009.
Kapitola II.
„Odjezd“
Ráno před osmou jsme se sešli na autobusovém nádraží. Paní učitelka nás všechny spočítala a nastoupili jsme do autobusu. Sednul jsem si k Dankovi. Cestou jsme si neustále povídali.
Kapitola III.
„Jízda“
Už jsme ujeli pořádný kus cesty. Když jsme byli v nejlepším, autobus náhle zastavil. Honzovi ze 4.A se udělalo špatně. O další zastávku poprosily řidiče paní učitelky, abychom se pokochali nádherným výhledem. A pak už jsme tam dojeli.
Kapitola IV.
„Pod bodem mrazu“
Na Zlatém návrší nás překvapila příšerná kosa. Ale my přesto vyrážíme k mohyle, kde si dáváme malou přestávku. Pak jsme zahlédli bunkr a později pramen Labe.
Kapitola V.
„U pramene“
Když jsme dorazili k prameni Labe, některé děti hodily do pramene mince, aby se jim splnilo přání Na zídce byly erby měst, kterými Labe protéká. Na ní nás paní učitelka vyfotila. Potom jsme se nasvačili. Cesta nás zavedla kolem Labské boudy až k vodopádu.
Kapitola VI.
„Vodopád první pád“
Na rozcestí jsme nešli přímo k vodopádu, nýbrž druhou cestou ještě dál. U skalního bloku jsme si odpočinuli a hurá k vodopádu. Když jsme sešli na malý můstek, koukl jsem se nejprve do leva, kde jsem viděl mírný sešup.Teprve při pohledu do prava jsem spatřil to pravé kamikadze. Pak už nás čekala jen cesta k bunkru. Tam jsme dostali povolení si ho prohlídnout. Uvnitř mnoho z nás nemile překvapila mrtvá liška.A pak už jen se vrátit na Zlaté návrší.
Kapitola VII.
„Jízda zpátky“
S teplotou už vysoko nad bodem mrazu jsme spokojeně nastoupili do autobusu, který nás svezl do Míseček na parkoviště. Tam nás nabral „starej křáp“ a šineme si to dolů, do Jilemnice, do Dolení, do prkýnka to je mi smutno!
Tuto práci nebylo možné bohužel oskenovat, ale další vybrané práce si můžete ještě prohlédnout ve fotogalerii.
Naše třída se již několikrát potýkala s vážnějšími sociálně-patologickými jevy, a proto jsme se rozhodli požádat o odbornou pomoc psycholožku z PPP Semily.
První setkání proběhlo formou povídání s paní ředitelkou Provazníkovou a malého písemného testu. Děti kreslily svůj oblíbený strom a odpovídaly na několik otázek.
Z výsledků tohoto testu jsem obdržela nástin sociálního profilu kolektivu naší třídy.
Druhé setkání se uskutečnilo opět s paní ředitelkou a její kolegyní. Tentokrát se děti aktivně zapojovaly do projektu o dětech z různých zemí světa, povídaly si o jejich zájmech, potřebách a srovnávaly je se svými a na závěr si společně zahrály hru „ Co mám společného se svým sousedem po pravici“.
Několik obrázků z této naší aktivity si můžete prohlédnout na fotografiích.
Na základě profilu třídy vyplynulo, že náš kolektiv není „nemocný“ jako celek, ale i u nás se objevují jedinci, kteří občas svými nápady naruší klidnou a přátelskou atmosféru třídy. Svými projevy sice nevybočují ze statistického průměru negativních projevů dětí tohoto věku, ale bývají svému okolí velmi protivní.
Paní psycholožka doporučila, aby se problematikou soužití mezi dětmi, tolerancí a snášenlivostí zabývaly rodiny se svými dětmi individuálně.